Vítkovci, též páni z Růže (německy Witigonen, či Wittigonen), patřili k nejsilnějším domácím rozrodům. Za zakladatele tohoto starého českého rodu je považován Vítek I. z Prčice, ale nejspíše je rod mnohem starší. Vítek byl pravděpodobně příbuzným Schönhering-Blankenbergů[1] a jméno Witigo je buď německého původu (jméno Witigone se vyskytuje již roku 1072 v souvislosti s Míšní v Sasku jehož patronem je svatý Vít) a nebo má slovanský význam "pán"/"vládce" jako ve jméně Svantovít.
Jejich jméno se odvozuje od českého šlechtice Vítka z Prčice (†1194), který byl mezi lety 1169 a 1177 stolníkem českých panovníků a objevoval se na významných postech v družině Přemyslovců. Díky svému významnému postavení v jižních Čechách a statkům v hornorakouském Mühlviertelu měli Vítkovci ve středověku mnohočetné vztahy k Rakousku. Vítkovi čtyři synové se stali zakladateli významných českých panských rodů; kromě nich měl prý ještě pátého syna, levobočka Sezemu z Ústí. Podle staré pověsti mezi ně rozdělil před smrtí svůj majetek tzv. dělením Růží, načež těch pět synů založilo tyto rodové větve:
Reálně jsou prokázáni čtyři synové Vítka z Prčice: Jindřich z Hradce (páni z Hradce, ze Stráže a pravděpodobně i páni z Ústí), Vítek II. starší z Krumlova (páni z Krumlova). Vítek III. mladší z Prčice (páni z Rožmberka) a Vítek z Klokot (páni z Landštejna).
Rožmberkové, případně páni z Rožmberka, byli starý český šlechtický rod, jeden z tzv. rozrodů Vítkovců, který do 14. století vybudoval v jižních Čechách silné feudální panství (rožmberské dominium), a který konkuroval královské moci v českých zemích.
přejít na podrobný rodokmen rodu
