(řec. génos, lat. genus = rod) je pomocná věda historická, která zkoumá vztahy mezi lidskými jedinci, vyplývající z jejich společného rodového původu. Genealogie se zabývá buď studiem jednotlivých osobností, nebo sledováním proměn jednotlivých druhů vztahů. Soukromý zájem v této oblasti bývá označován jako rodopis.
(z latinského heraldus - herold) je pomocná věda historická, která se zabývá studiem souhrnu pravidel a zvyklostí, podle nichž se znaky tvoří, popisují, určují a kreslí. Heraldika se uplatňovala zejména ve středověku. Právo vést erb, čili držet znak a dědit ho, měly právnické i fyzické osoby. Samostatnou pomocnou vědou historickou se heraldika stala v polovině 19. století. Zahrnuje v sobě i studium vzniku znaků, jejich vývoje a užívání. Nezkoumá jen šlechtické erby, ale i znaky států, měst, korporací, z nichž mnohé se používají a udělují dodnes i ve státech a společnostech, které neakceptují přežitky feudalismu. Spolupracuje zejména se sfragistikou (nauka o pečetích), vexilologií, kampanologií, genealogií a dějinami umění.
Genetika je biologická věda, zabývající se dědičností, geny a proměnlivostí organismů. Název souvisí též se slovem gen, které označuje jednotku dědičné informace. Název genetika byl navržen Williamem Batesonem v roce 1906, když ji definoval jako: „Studium křížení a šlechtění rostlin“ a až později se vyvinula představa o genetice jako o vědě zabývající se dědičností všech organismů.[1] Základy genetice položil brněnský přírodovědec Gregor Johann Mendel, když dělal pokusy na rostlinách. Snažil se je křížit a předpokládal, že část genetické informace dědí rostlina po jednom rodiči a druhou část po druhém rodiči. Zkoušel to v klášteře na hrachu. Jeho poznatky nebyly pro tehdejší společnost přijatelné a tak zůstaly na delší dobu zapomenuty.
je aplikace genetiky do tradiční genealogie. Genetická genealogie zahrnuje použití genealogických DNA testů k určení úrovně genetických vztahů mezi jednotlivci.
Genetická genealogie odhalila překvapující spojení mezi národy. Například se ukázalo, že starověcí féničtí lidé byli předky většiny dnešních obyvatel ostrova Malta.
Genetická genealogie poskytuje genealogům prostředek ke kontrole nebo doplnění jejich výsledků s informacemi získanými pomocí DNA testů. Srovnáním testů s jinou osobou může být zjištěno:
- určení místa pro další genealogické rešerše
- určení původní domoviny
- nalezení žijících příbuzných
- ověření existujících výzkumů
- potvrzení nebo vyvrácení podezření na spojení mezi rodinami
- potvrzení nebo vyvrácení teorie o předcích
Rodokmen, nebo Vývod je graf reprezentující rodinné vztahy v tradiční stromové struktuře. Podrobnější rodokmen používaný v medicíně, genealogii a pro sociální práce je známý jako genogram.Genealogická data mohou být reprezentována v několika formátech, např. jako rodokmen předků nebo graf. Rodokmeny jsou často prezentovány s nejstarší generací nahoře a novější generace dole. Vývod, strom ukazující předky jednotlivce, se více podobají stromu - jsou širší nahoře než dole. V některých grafech rodového původu je výchozí jednotlivec na levé straně a jeho předci na pravé straně. Rozrod, který zobrazuje všechny potomky jednotlivce, bude nejužší nahoře.Rodokmen může mít mnoho motivů. Může zahrnovat všechny přímé potomky jednotlivce, nebo všechny známé předky žijící osoby. Další by mohly zahrnovat všechny osoby stejného příjmení (např. mužská linie). Ještě další možností je vytvořit strom včetně všech držitelů určité funkce, např. panovníci. K tomu je nutné mít v evidenci všechny vazby mezi dynastiemi.
Rodokmen je nejjednodušší genealogická tabulka, která uvádí předky výchozí osoby (střena) pouze po otcovské linii. Sleduje tedy pouze mužské předky - otce, děda, praděda atd., přičemž o manželkách jsou uvedeny pouze základní informace (jméno, životní data). Jedná se o genealogickou tabulku, která poskytuje přehled pouze o části předků výchozí osoby, častěji se pro zobrazení rodinného stromu využívá vývod, pro který se často označení rodokmen nesprávně používá.
Prameny, ze kterých genealogie vychází, jsou v době před zavedením matrik omezeny pouze na listiny, úřední a veřejné knihy. Teprve od 18. století jsou prameny díky povinnému vedení matrik úplnější a systematičtější.
označuje vztah mezi osobami, které pocházejí z jediného předka (důležitý je pak stupeň pokrevenství).
(sešvagření) jsou vztahy vzniklé manželstvím (tj. vztahy k pokrevním příbuzným partnera).
Genealogické bádání vychází od jedince – příslušníka rodu buď jako ploditele (rodiče) nebo jako zplozeného (zrozeného), a podle toho zkoumá jeho vztahy buď k jeho předkům (ascendentům) nebo k jeho potomkům (descendentům).
Souhrn předků jednotlivce, se nazývá vývod. Vývod býval dříve hodnocen zejména po stránce právní, když šlo o nástupnictví na trůn, svěřenectví, dědictví apod. Neúplná část vývodu se nazývá průba. V dnešní době je vývod důležitou pomůckou v rodopisném zkoumání biologickém a sociologickém, ukazuje vlivy dědičnosti a znázorňuje vzájemné prostupování nejrozmanitějších vrstev společenských v jednotlivých rodech.
Potomstvo jednotlivce (páru jedinců) se nazývá rozrod, jde-li o všechny potomky po meči i po přeslici, nebo rodokmen, přihlíží-li se jen k potomkům mužských členů (t.j. k osobám obvykle stejného rodového jména).
GEDCOM (zkratka z anglického GEnealogical Data COMmunication) je specifikace pro výměnu genealogických dat mezi různými genealogickými programy. GEDCOM byl vyvinut pro potřeby genealogických výzkumů Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů (mormonů). Soubory GEDCOM jsou čistě textové a obsahují genealogické informace o individuálních osobách a data, které spojují tyto záznamy k sobě. Tento formát podporuje většina programů, které se zabývají genealogií, ať už do něj exportují nebo z něho importují. Existuje mnoho pomocných programů, pro konverzi souborů GEDCOM do HTML stránek.
